Zbelítov čp. 13

„U Lipů“

čp.13   Pravděpodobně jedna z nejstarších selských usedlostí ve Zbelítově, na které po celá staletí hospodařil rod Lípů. Díky jejich potomkům je historie tohoto rodu zmapována zhruba do počátku XVII. století. Nejstarším zaznamenaným hospodářem byl Václav Lípa, respektive jeho žena Marta Lípová, která v roce 1600 prodala grunt jistému Janu Vnukovi za cenu 90 kop míšeňských grošů, jak zaznamenává kupní smlouva, uložená v Národním archivu v Praze. Na následujících řádkách si můžete přečíst historii čp. 13, jak ji zmapoval a zaznamenal kronikář Jaroslav Kothera v Pamětní knize obce Zbelítov a níže pak naleznete rodokmen majitelů usedlosti od nejstarších známých záznamů do první poloviny XX. stol.

Selská usedlost číslo popisné 13. v současnosti, foto T. Přibyl.   „Selský grunt čp. 13 jest také založen při vzniku obce a již archiv země České se nám zmiňuje, že v letech 1654 hospodařil na gruntě rolník Pavel Lipa, později Jakub Lipa v 18. století a jejich živý inventář, který chovali, byl 2 koně, 2 voly, 2 krávy, 2 jalovice, 4 ovce, 1 svini a 2 kozy. Stavení obytné i hospodářské budovy byly malé a dřevěné. V 19. století, asi v r. 1820, kdy se oženil na usedlost František Lipa, byl statek zamýšlen na rozdělení a již v r. 1830 nám mapa rozdělení vykazuje. František Lipa pravděpodobně obdělával usedlost celou, a při tom vystavěl domek na své zahradě, nejdéle do r. 1828, který obdržel pořadové čp. 26. Tento domek obdržel asi jeho syn, který chalupu prodal Václavu Heroutovi. Proč se tato změna stala není známo, snad odjel také tento majitel do Ameriky, neboť z tohoto gruntu některé děti do Ameriky odjely.
   Později podle rozděleného plánu stavěl obytné a hospodářské stavení ze dřeva pro připravovanou druhou půlku, kterou předal také své dceři Anně v r. 1844, která obdržela pořadové čp. 27. Pole, louky a lesy byly rozděleny přesně na dvě půlky na všech dílech. Gruntovní půlku předal svému synu Janu Lipovi nar. r. 1821, který se v r. 1844 oženil a za manželku si vzal Annu Kotrbovou nar. r. 1822 ve Zbelítově čp. 8. Ženichovi bylo 23 roků, nevěstě 22 roků. Tato rodina měla také hodně dětí a také odjeli do Ameriky. Co přivedlo k rozdělení statku není nám jasno, ale když přiznáme, že doba toho času byla dosti chudá a jistě, že toto rozdělení se stalo z finanční tísně.
   Jan Lipa prý uměl číst a psát, což v tomto století na vesnici bylo vzácností. Měl prý knihu zvanou Herbář, ve které čítal.
   Pověst o něm praví: Měl koně jako vítr, v maštali za žebříkem prý míval staré koště a koně byli samé groše, nebo prý jel z vršku ze Svarkova ze strání na louky směrem k Suché a všechna kola mu z toho vrchu v největším trysku rozjela se z náprav a zase na lukách zpět na nápravy se vrátila, dále prý od černé slepice vzal vejce, které měl u sebe a o půlnoci na koni jezdil do knížecího lesa Schwarzenberků na rostlinu zvanou rulík, a to vždy, když jeleni říjí, to jest asi v měsíci říjnu. Také jezdil pro rulík na den sv. Jana Křtitele 24. června, který byl v nejlepším květu. Také Jan Lipa jezdil prý na robotu s koňmi až k Hodušínu na silnici, která se stavěla za roboty okolo kláštera milevského přes Hrejkovice až k zámku Orlíku. Býval také hojným pytlákem.
   Sousedé říkali Janu Lipovi, že jest písmák. Svůj grunt zanechával většinou v horších poměrech, půdu dobře nevzdělával, a v takovém stavu jej předal své dceři Marii Lipové, která se provdala dne 14. září 1869 za Ignáce Rozhoně, který pocházel z obce Podskalí u Zlákovic (dnes zatopené Orlickou přehradou, pozn. aut.). Tento nový člen přinesl do obce nové jméno na čp. 13 a tím se založil nový rod Rozhoňů. Na statku zůstalo nadále staré jméno u Lipů, které se drží do budoucna. Marie Rozhoňová, roz. Lipova nar. 10.2. r. 1845 se vdávala ve věku 24 roky a Ignác Rozhoň, její manžel nar. 5.6. r. 1844, se ženil ve věku 25 roků.
   Druhé koleno: Hospodářství předal svému synovi Josefu Rozhoňovi v r. 1902, dne 30. září a ten vzal si za manželku Marii Slámovou z Oseka. Josef Rozhoň se nar. dne 7. května r. 1873 a ženil se ve věku 29 roků. Manželka Marie Rozhoňová se nar. dne 8. září v r. 1877 a vdávala se ve věku 25 roků.
   Maštale byly velmi špatné, dřevěné, krytina byly došky, byly zbourané a postavené v r. 1903. Bydlící bylo také malé, dřevěné a již hodně staré, bylo postavené nové, zděné a výstavné, stropy klenuté v r. 1909. Není nikde zaznamenáno, ani není pamětníka, že by tento grunt ani dříve, ani po rozdělení jako půlka vyhořel. Ani při bourání nebylo nikde jediného dřeva, které by dalo známku, že zde někdy působil škodu na budově oheň.
   V r. 1921 zemřel Ignác Rozhoň z prvního kolene, dne 6. února, v stáří 77 roků. Jeho žena zemřela za jedenáct roků později, a to v r. 1932 dne 4. července v stáří 87 roků. V r. 1920 tato půlka obhospodařuje celkem pole, louky a lesy 17,54 ha.“

   Statek přebral později syn František Rozhoň, narozený v roce 1904, ženatý od r. 1933 s Anastázií Vačlenovou, narozenou r. 1911 v Držkrajově a rodina Rozhoňova drží grunt číslo popisné 13. do dnešních časů.

Pražský groš, ilustrační foto T. Přibyl.   Ke gruntu čp. 13 se váže jedna zajímavost - nález stříbrného pokladu. Při bourání maštalí byl v roce 1904 na dvoře statku učiněn nález asi 500 českých a německých grošů, uschovaných v hrnci, z nichž některé byly kontramarkovány (dodatečně přeraženy). České (Pražské) groše platily od r. 1300 a v oběhu byly až do r. 1644. Důvodem a dobou jejich ukrytí byla nejspíše Třicetiletá válka, a proto se lze domnívat, že je pravděpodobně uschoval Pavel Lípa či snad jeho otec.
   Bohužel, poklad se pro veřejnost nedochoval a skončil neznámo kde. Doklad o tom můžeme nalézt v Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze, ve vydání z roku 1905, kde se na straně 34 píše následující:
   „Zpráva Nár. listů ze dne 19. dubna 1904 přiměla nás, že hleděli jsme zachrániti nález českých a míšeňských grošů ve Zbelitově, ale bez výsledku. Upozornili jsme na to Městské museum v Táboře i Museum král. Českého. Prvnímu nebylo lze na ten čas, aby nález koupilo, druhé žádalo za předložení mincí. Výsledek byl oznámen nálezci.“
   Onu zprávu lze dohledat ve vydání Národních listů ze dne 19.4.1904 v čísle 109, v odpoledním vydání na straně 3, kde je krátká zpráva: Nález starých českých mincí. Ve Zbelítově v okrese milevském dělali v minulých dnech na dvoře pořádek a také některé jeho části urovnávali. Přitom stalo se, že na cestičce před kolnou vykopali hrníček, ve kterém byl sáček, jenž obsahoval přes 500 grošů českých a míšeňských. Hrníček byl sotva 8 centimetrů pod zemí. Mezi groši jsou mnohé exempláře s raženými značkami.“
   V Numismatickém sborníku z roku 1975, ve svazku 13, na straně 255, je pak v článku o mincovních nálezech z okolí Milevska napsaná jen strohá zpráva: „Beze stopy zmizely nálezy z Líšnice (Nálezy č. 2909) a Zbelítova (Nálezy č. 2937), které jsou blíže nezařaditelné.“

Rodokmen čp. 13

Dle nejstarších dochovaných záznamů hospodařil na gruntě čp. 13
Václav Lípa, pak jeho syn Petr Lípa
Marta Lípová, vdova po Václavu Lípovi, prodala grunt po smrti manžela a syna Janu Vnukovi.

Jan Vnuk je pak v pozdějších dokumentech jmenován jako Jan Lípa.
Zda byl vnukem Václava a Marty Lípových, či snad jen zdědil jejich jméno po chalupě, není známo.
Jan Lípa (1570? - 1637?)
sňatek ?
Dorota ? (? - 1637?)
děti: Pavel, Matouš

Pavel Lípa (1600? - 1669?)
sňatek ?
Eva ? (1605 - 1685)
děti: Kateřina, Jan, Alžběta, Pavel

Jan Lípa (1646 - 12.12.1714)
1. sňatek 10.2.1670
Alžběta Mlčkovská (? - 1680)
děti: Pavel, Matěj, Václav, Martin, Jan, Vavřinec
2. sňatek 10.8.1681
Kateřina Kůtová (1646 - 3.9.1706)
děti: Jakub, Věnceslav, Dorota

Jakub Lípa (12.6.1682 - 4.12.1751)
sňatek 13.1.1704
Dorota Valešová (1682 - 7.2.1747)
děti: Jiří, Kateřina, Pavel, Adalbert, Anna, Jan, Marie-Magdaléna

Jan Lípa (19.6.1717 - 6.11.1769)
sňatek 20.11.1740
Kateřina Nováková (1724 - 25.2.1770)
děti: Magdalena, František, Kateřina, Veronika, Uršula, Martin, Jan, Matyáš, Anna, Tomáš, Rozálie

Tomáš Lípa (21.11.1759 - 8.2.1833)
1. sňatek 20.7.1777
Rozálie Soldátová, Milevsko (15.1.1759 - 4.3.1816)
děti: Kateřina, Jan, Vojtěch, Magdaléna, František, Matěj, Anna, Veronika, Anna, Josef
2. sňatek 18.11.1818
Mariana Buriánková (1787 - 1825)
děti: Josef

František Lípa (20.10.1783 - 14.2.1858)
sňatek 15.11.1818
Anna Hrůzová-Hantáková, Níkovice 7 (27.3.1801 - 9.11.1869)
děti: Jan, Kateřina, Anna, Marie(1), Marie, František, Václav, Josef, Karel,Barbora(1), Ignác, Barbora

Jan Lípa (14.4.1820 - 8.6.1904)
sňatek 6.2.1844
Anna Kotrbová, Zbelítov čp. 8 (1.5.1821 - 12.3.1887)
děti: Marie, František, Anna, Josef, Jan, Kateřina, Václav

Marie Lípová (10.2.1845 - 4.7.1932)
sňatek 14.9.1869
Ignác Rozhoň, Podskalí (5.6.1844 - 6.2.1921)
děti: Josef, ?

Josef Rozhoň (7.5.1873 - 25.5.1946)
sňatek 30.9.1902
Marie Slámová, Osek (8.9.1877 - 7.3.1959)
děti: František, Anna, ?

František Rozhoň (6.11.1904 - 25.10.1964)
sňatek 24.10.1933
Anastázie Vačlenová, Držkrajov (20.4.1911 - ?)

Rodina Rozhoňova drží čp. 13 do dnešních časů.

   Rodokmen rodu Lípů na čp. 13 byl sestaven na základě podkladů, které poskytl pan Michael Lippa z Baltimore v USA, potomek předků z rodin Lípových a Kotrbových ze Zbelítova. Děkuji mu za laskavé svolení pro užití těchto cenných historických materiálů na těchto stránkách a děkuji také panu Janu Lípovi z Prahy za zprostředkování těchto informací.

Aktualizace stránky: 19. ledna 2017

  • Počítadlo:
  • Přesný čas:
  • přesný čas